Analýza rodokmenů
Výběr krycího psa či chovného jedince pro mě není snadný úkol a většinu večerního času trávím zkoumáním rodokmenů, hlavně po zdravotní stránce. Nedávno se mi dostala do ruky kniha amerického rozhodčího Carmela L. Battaglii: Breeding dogs for win (pozn. můžete zakoupit např. na Amazonu). Celou jednou kapitolu věnuje analyzovaní rodokmenu na základě identifikace silných a slabých exteriérových stránek jedinců.
Metodu pojmenoval „Stick dog pedigree„. Základem není zkoumaní jmen či titulů, ale každý jedinec v rodokmenu je reprezentován jakousi figurkou psa. Každá figurka má 7 základních částí: hlava, uši, krk, záda/tělo, přední nohy, zadní nohy a ocas. Každá část těla figurky je barevně odlišena podle své kvality na základě standardu plemene (barvy jsem si zvolila jiné, protože ty původní pro mě byli matoucí). Například pokud by krk matky byl správně podle standardu plemene, byl by nakreslený zeleně; pokud by bylo možné ho vylepšit, ale chyba mně až tolik netrápí, byl by nakreslený žlutě. Pokud by se jednalo o chybu, byl by nakreslen oranžově a pokud by to byla závažná chyba, nebo diskvalifikace, byl by červený. Pokud nemám dostatek informací, které by mi pomohli psa zhodnotit, danou část radši zakreslím šedou.
zelená | správně podle standardu plemene |
žlutá | lze ještě vylepšit |
oranžová | chyba/odchylka od standardu |
červená | vážná/diskvalifikační vada |
šedá | nedostačující informace |
Osobně mi tato metoda přijde velice užitečná v případě, že chovatel chová hlavně na svých liniích (které velice dobře zná) nebo v případě, že přemýšlí o využití nějaké formy inbreedingu – může mít mnohem lepší představu, co očekávat. Při tvorbě mých analýz jsem byla velice opatrná, protože jen málokteré jedince v PP znám osobně a podle fotek jsem se nechtěla rozhodovat. Vím, že dobrý fotograf dokáže vyfotit průměrného psa jako šampióna, stejně tak krásný pes v hledáčku nezkušeného fotografa může skončit velice špatně.